Pověsti z chvalečské kroniky

1. Pověst o osídlení zdejší krajiny a založení Chvalče
Po úmrtí národem tak milovaného vévody Boleslava II. Pobožného roku 999 nastala pro Čechy nešťastná doba. Jeho nástupce Boleslav III. Ryšavý potlačoval šlechtu i národ. Ti povolali vévodu Boleslava Chrabrého, vládce Polska ku pomoci. Ten vpadl do Čech (Kosmas r. 1002), vlákal. Boleslava Ryšavého pod záminkou přátelství k sobě, zajal a nechal oslepit. Nato se zmocnil trůnu beze všech těžkostí. Poláci svým krutým chováním vyvolali nenávist obyvatel Čech, zbavili trůnu Boleslava a Jaromír, Oldřich požádali německého císaře Jindřicha II. o pomoc. Ten sebral silné vojsko a vypudil Poláky z Čech a dosadil za vévodu Jaromíra.
Na útěku dostalo se 60 bojovníků polských do tmavých lesů v Krkonoších, kterými vedla cesta do Polska. Zůstali zde, poznenáhlu si vybudovali tři pevné tvrze v Trutnově, Žacléři a Libči, živili se loupeží na cestách. K pochytání loupežníků vyslal vévoda Oldřich, který zbavil trůnu Jaromíra a nechal oslepit, rytíře Alberta z Trautenberku, více jak se 100 ozbrojenými muži, jichž ženy s dětmi a mnoho řemeslníků se dostalo do trutnovské krajiny. Ti vyčistili lesy od loupežníků a počli je klučiti. Za odměnu namáhavé práce obdrželo těch 60 mužů povolení založiti si vesnici (dvůr) a pojmenovati svým jménem. Jeden z těchto mužů uherský šlechtic jménem Krumlovský z Quallisai prý založil Chvaleč v roce 1020 a na zábraně (Riegelberg) sklárnu.

2.
V sedmileté válce vzali s sebou Rusové Jana Jiřího Kaspera, majitele domu čp. 1 ve Chvalči, jehož monogram lze vidět ještě dnes ve sklepě na kameni. Měl jeti s povozem do Bezděkova, což odepřel a za to jej vlékli do jmenované vesnice a tam přivázali koni na ocas. V této nouzi prosil a vzýval Pannu Marii o pomoc a podařilo se mu odpoutat a uniknout. Skryl se do jeskyně, než Rusové odtáhnou. Z vděčnosti na památku nechal zbudovati sochu Panny Marie, dosud stojící u cesty v Bezděkově s datem darování 1766.